Vysočina leží v srdci České republiky

Přírodní podmínky rozdělily obyvatele do více než tisíce sídel, která jsou propojena hustou sítí silnic. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice nepříliš vzdálené od centra, jímž bývá klidné malé město se třemi až deseti tisíci obyvatel. Pouze ve čtyřech městech žije více než dvacet tisíc obyvatel, Jihlava dosahuje počtu padesáti tisíc obyvatel. 

Kraj Vysočina se skládá z 5 okresů (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod a Pelhřimov). Na jihu se úzce přibližuje k hranici Rakouska, ale nedosáhne na ni. Je pro něj charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení, které dosahuje 75 obyvatel na km². V současné době žije v kraji téměř 510 tisíc obyvatel, což je v porovnání s ostatními kraji České republiky třetí nejnižší lidnatost.

Jednou z dalších předností Vysočiny je její strategická poloha. Celý kraj protíná dálnice D1, která prochází také krajským městem Jihlavou. Cesta z Prahy (120 km) i Brna (90 km) se pohybuje v průměru kolem jedné hodiny, v závislosti na cílovém místě v regionu. Díky této dopravní tepně je zajištěno spojení s dalšími významnými městy i mezinárodními letišti. 

Vysočina se nachází v samém srdci Evropy na pomezí Čech a Moravy a je jedinečná především díky své nedotčené přírodní kráse a nezapomenutelné scenérii Českomoravské vrchoviny, která tvoří většinu kraje.

Díky svému přírodnímu a kulturnímu bohatství je mnoho koutů Vysočiny chráněným územím. Jedním z nejznámějších je CHKO Žďárské vrchy, které patří se svými kamennými útvary, zbytky pralesa či vzácnými druhy rašeliništních rostlin ke skutečným skvostům regionu. I další oblasti skrývají ojedinělé scenérie. V údolí řeky Doubravy na vás čeká neobyčejný zážitek. Koryto řeky lemované žulovými skalami, které se tyčí do výše až 60 metrů, se stáčí do roztodivných peřejí a vodopádů. Naopak Mohelenská hadcová step vás uchvátí svou unikátní faunou a florou, které jsou ovlivněny hadcovým podložím místní oblasti. 

Velký Pařezitý rybník poblíž obce Řásná (autor: David Falát)

Nejvyššími vrcholy regionu jsou Javořice (837 m) v Jihlavských vrších na jihozápadě a Devět skal (836 m) ve Žďárských vrších na severu kraje. Od pradávna jsou součástí Vysočiny i rybníky, v minulosti zde bylo taktéž vystavěno několik přehrad, z nichž mnohé slouží jako zásobárny pitné vody a některé se staly populárním místem pro rekreaci. Vysočina patří k takzvané střeše Evropy a je též pramennou oblastí mnoha řek, které zde tvoří hustou síť napříč celou krajinou.

Vysočina, to je záruka čisté přírody, síla svěžího vzduchu a neopakovatelný klid hlubokých lesů.

Kouzlo Vysočiny tkví také v kulturním a historickém odkazu, který zde zanechala řada významných architektů, sochařů či malířů, jejichž umělecké skvosty se zachovaly dodnes. Vysočina nabízí mnoho romantických zámků, majestátných hradů, při toulkách přírodou často narazíte na zříceniny, rozhledny, památky lidové architektury a další architektonické skvosty. Církevní památky jsou tu na každém kroku, stejně tak jako památky židovského osídlení.  

Poutní kotel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (autor: Petr Lemberk)

 Vysočina je skvělá herečka

Dokázala zahrát mnoho odlišných rolí a stále si zachovala svůj půvab, šarm a rozmanitost. Díky menší hustotě zalidnění, krásné kopcovité přírodě a množství historických památek učarovala nejeden filmařský tým.

Vždyť v Telči již roku1939 natáčel režisér Jan Sviták své romantické drama, kde si zahráli i Zita Kabátová a Jaroslav Marvan. Od té doby se v Telči doslova roztrhl pytel s filmaři a natočilo se zde mnoho českých a zahraničních snímků, zejména pak pohádek, jako například Pyšná princezna či Z pekla štěstí. Působivá scenérie kolem obce Sněžné přilákala filmaře k natočení pohádky Obušku, z pytle ven! V Želivu si zas herec Vladimír Menšík zahrál svoji poslední roli ve filmu Dobří holubi se vracejí. Kraj Vysočina přilákal i režiséra Antonína Moskalyka k natočení nejednoho dílu detektivního seriálu Četnické humoresky.

Vysočina je úrodná nejenom na filmy, které zde vznikly, ale také na slavné filmové osobnosti, jako jsou například bratři Oldřich a Lubomír Lipští pocházející z Pelhřimova, kde mají i své muzeum.